12 Christmas movies and one theatre performance you must see before Christmas

   Je zataženo, sníh nikde a vy ležíte stejně jako já doma nemocní? Tak to je ideální příležitost na nějaký ten vánoční film. Nabitý pondělní program se změnil na domácí pohodu, ale do té vánoční mi ještě zbývá pár dní, a tak jsem se rozhodla, že pro vás vytvořím seznam těch nejlepších vánočních filmů, které by ve Vás mohly navodit ducha Vánoc a přenést vás zpět do dětství.

1. Sám doma - naprostá klasika, pro mě je to nejoblíbenější vánoční film. Soundtrack z filmu si pouštím k navodění vánoční atmosféry a je to snad jediný film, u kterého se sejdeme vždy celá rodina a smějeme se pokaždé jako poprvé. Takže nezapomeňte na KEVINA!

2. Sám doma 2 - Ztracen v New Yorku - upřímně většinou druhé díly nemám ráda, protože se skoro nikdy nepovedou jako ten první, ale u Sám doma je to jedna velká výjimka. Stejně vtipné a stejně vánoční jako ten předchozí.

3. Pelíšky - Pravdou je, že tento film až tolik vánoční není, i když se v něm pak Vánoce dost objevují, není to ústřední část filmu. Přesto je to pro mě jeden z filmů, při kterých toho ducha Vánoc chytnu. Zároveň jeden z nejvtipnějších a nejpřesnějších filmů o nás Češích. A ještě jedno pozitivum - na Štědrý den ho dávají na ČT 1 od 21:55. Ideální čas po rozbalení dárků :)

4. Tři oříšky pro Popelku - báječná česká pohádka, krásná Šafránková, nejvtipnější punčochy mladého Trávníčka a jedna z nejkouzelnějších písní Karla Gotta. Klasika, která dělá naše Vánoce.

5. Láska nebeská - dokonale zkloubené Vánoce a láska, tohle se Britům vážně povedlo. Také jeden z těch filmů, který se stal součástí mého vánočního maratonu. Navíc opět skvělé písně a úžasné herecké výkony - přeci jen ta nezapomenutelná část, kdy Hugh Grant tančí na Downing Street, pamatujete?

6. Harry Potter (všechny díly) - naprosto nevánoční filmy (až na pár scén odehrávajících se během Vánoc), přesto jsou tak úžasné a vždy mě vrátí do dětství, tudíž na mém vánočním seznamu nesmí chybět. Sejdeme se na nádraží 9 a 3/4 :)

7.  Prázdniny - malebná britská vesnice a ten dokonalý dům Kate Winslet - to je vždy první scéna, která mě napadne při vyslovení názvu tohoto filmu. Opět jeden z těch filmů, který se člověku dostane hluboko pod kůži. A Vánoce jsou ústředním tématem spolu s láskou a nádherným Jude Law :))

8. Vánoční skřítek - někdo by mohl o tomto filmu říci, že je to tak trochu blbost. Mně se tahle blbost fakt líbí a vždy se u ní nasměju. Kouzlo tkví v tom, jak Buddy je naprosto pohlcen Vánoci a neřeší stres, práci a podobné věci, které nám smrtelníkům zatěžují zbytečně život. A tento životní styl Buddy vnese i do jedné newyorské rodiny. Je to vtipný střet dvou světů během Vánoc.

9. Čtvery Vánoce - vcelku častý motiv ve vánočních filmech - jak se vyhnout Vánocům, které vás stejně nakonec dostanou. Vince a Reese jsou skvělí a přestože tento film nemá moc vysoké hodnocení, pro mě je to skvělě vánoční a zábavný film. Zase v jiném duchu než ty ostatní.

10. Vánoce naruby - ústřední téma je stené jako u Čtver Vánoc a přesto zase baví. Navíc ,,kutil Tim" má pro mě nádech nostalgie, a tak veškeré filmy s ním jsou pro mě zase a znova návratem do minulosti.

11. Vánoční koleda - výborná záležitost, u které jsem se i trochu bála. Nejdříve jsem tento příběh od Charlese Dickense četla a pak si dala i tento animovaný film. Skvěle ztvárněno, navíc se drží předlohy, což mě vždy mile potěší.

12. Zázrak v New Yorku (1947) - tak na tento film jsem se dlouho chystala, slyšela jsem na něj jen samé dobré ohlasy a nezklamal mě. Kostýmy, doba 60. let a celkově jiný ráz filmu mě uvedl do naprosto odlišného filmového zážitku. Hlavním motivem je podobně jako ve Vánočním skřítkovi střet realistického světa se světem fantazie. 

V roce 1994 byl natočen tento film znovu, pokud by někdo raději novější zpracování.

A nakonec jedno divadelní představení - Jak jsem se ztratil aneb malá vánoční povídka - toto nádherné představení hrají v divadle V Dlouhé v Praze. Měla jsem to štěstí, že jsem se minulý rok dostala na toto často beznadějně vyprodané představení. A šla bych klidně znova, bylo to opravdu jedno z nejlepších představení, které jsem kdy viděla.  Je o chlapci, který se ztratí v Praze 60. let na Štědrý den, během toho potká mnoho zajímavých lidí a jak to tak bývá, tak dětská fantazie je sama o sobě natolik kouzelná, že tím pádem vše dostává tak nějak jiný nádech a hlavně o Vánocích...

Doporočuji odebírat newsletter - a jakmile Vám přijde program, tak hned rezervovat lístky, tak jsem se k nim dostala já :)

What to read - Vykupitel duší od Ivety Pačutové

   Na téhle knize vás ihned zaujme samotná obálka, několikrát jsem zachytila její upřený a hluboký pohled v knihkupectví. Jako by mě sledovala od začátku. Doslova uhrančivá kniha, a tak když jsem ji dostala jako dárek k narozeninám, byla jsem uchvácena. Pár měsíců jsem si ji šetřila a musím říci, že i jako jednu z mála knih jsem si ji šetřila při čtení. Každý den ve škole, na cestě domů, kdekoliv jsem byla, tak jsem se těšila, až si vlezu večer do postele a dám si pár stránek na dobrou noc.

   

  Četla jsem pár recenzí, které vyčítaly knize, že se snažila přiblížit Žítkovským bohyním od Kateřiny Tučkové.  Upřímně bych neřekla, že autorka měla záměr se přiblížit Žitkovským bohyním, tento příběh byl naprosto odlišný a jedinou podobností snad mohla být postava ženy, která jako místní léčitelka pomáhala lidem ve vesnici, ale celkově vzato byla vedlejší postavou. V příběhu, který se odehrává zhruba v 19. století, je vykreslen život na vsi, roční zvyklosti, místní blázen, nešťastná láska a nadpřirozeno. Nechci prozrazovat více, ale pokud se Vám líbí knihy z českého a historického prostředí, se špetkou nadpřirozena a všemi možnými lidskými slastmi, strastmi aj., tak vřele doporučuji. Vše je dokonale zabaleno a vloženo do čtivého příběhu, který sice neměl vysoké ambice, ale přesto mi nedal se odtrhnout. Styl autorky byl přesně můj cup of tea, a tak doufám, že tato první kniha nebyla zároveň poslední a brzy mě v knihkupectví uhrane další taková.

Chválit, chválit, chválit

   Je to taková jednoduchá věc a většina z nás ji vůbec nedělá. Kam se poděla ta odvaha, otevřenost a srdečnost někoho pochválit? Ze začátku to může být stud, jen tak někomu říci, že mu to dnes sluší, že má krásný úsměv nebo snad, že vám slečna prodavačka ten dárek dokonale zabalila. Mohou to být klidně dvě slova, která dokáží projasnit den nejen chválenému, ale i vám.

   Zjistila jsem, že více než být chválena, mě začalo naplňovat samotné chválení. Chválím muže za jeho krásné retro kolo, píšu do nakladatelství ódy na jejich knihu, chválím každého, kdo mi podá nějaké domácí jídlo; chválím cizí modré oči, nadšeně píšu do poznámek k objednávkám, kde mě jejich stránky uchvátily a nebo jak jsem vždy byla spokojena s dodáním; a chválím i svou vedoucí diplomové práce, která i přes nabitý program, pro mě udělá něco navíc. Samozřejmě by stačilo i obyčejné děkuji, ale jak to jinak zní, když dořeknete: ,,jste moc hodná", ,,nikdo by to lépe nezvládl", ,,bez vás by to nešlo" a nebo snad prostě ,,jste báječná/ý".
   Od té doby, co více chválím mám hezčí dny. V prodejnách jsou na mě milešjí, protože kdo by odolal tak nadšenému a milému člověku? A navíc, když jen sami od sebe někoho pochválíte, můžete být často i nečekaně obdarováni. Protože pravdou je, že mnoho lidí pochvalu neočekává ani na ni nejsou zvyklí, a tak je můžete jen mile překvapit a třeba i podpořit v jejich práci, i když je to třeba paní za kasou v Albertu.
Takže když na vás padnou chmury, zvedněte zadek a jděte někomu projasnit den, protože ten váš se rázem projasní též.
A věřte nebo ne, ještě jsem se nesetkala s negativní reakcí. :)