Stejně se neobjeví, popř. neozve nebo nebude mít čas, a tak jsem se rozhodla, vzít sama sebe na rande. Po povinném dopoledni, jsem si zašla na svůj oblíbený oběd, v klidu si ho vychutnala a pak se odebrala do knihkupectví. Tam jsem zhruba hodinu nasávala vůně, četla obsahy knihy, jejich první stránky, hladila přebaly a zapisovala si názvy knih, které bych si v budoucnu jistě měla pořídit nebo si je popř. ještě proklepnout na knižních webech. Bylo to prostě dokonalé, nikdo mě nerušil, netlačil na mě, abych už pomalu končila. A jen tak jsem si kvůli tomu dni samozřejmě jednu koupila. Potom dokonalém souznění jsem se vypravila do kina a po mnoha letech jsem šla sama. Překvapilo mě, kolik lidí čekalo frontu na lístky ve všední den okolo poledne. A kolik jich vlastně bylo samo stejně jako já. A pak jsem přišla na řadu a konečně vyslovila své přání: ,,Jeden lístek, prosím...".
Slečna se usmála a úplně bez jakéhokoliv soucitu nebo šoku mi vydala lístek. A najednou jsem si uvědomila, že jsem v Praze, kde denně chodí zřejmě stovky lidí do kina sami a nedělá to z nich ještě úplné zoufalce. Nadšeně jsem se tedy odebrala do sálu s popcornem vychutnat si film.
Možná kdyby jste stále čekali, až někdo z vašich přátel bude mít čas nebo až vás někdo pozve, asi by ten film již v kině přestali dávat. A i když to možná pro někoho chce krapet odvahy, vypravit se sám a udělat si hezký den, tak to vážně stojí za to a nemusíte se bát, že se vám na čele snad objeví nějaký cejch typu ,,forever alone". Někdy je prostě třeba vzít vše do svých rukou a přestat na něco čekat.
Takhle mi jeden film opravdu přestali dávat :D, tak jsem si ho nakonec stáhla. S obědem sama problém nemám, s kinem by asi záleželo, kde by to bylo - Praha, Brno OK, ale "doma" bych se asi trochu ošívala :-)
OdpovědětVymazatMoc hezký a milý článek, krásně se četl.
To je právě to riziko, než se člověk skutečně odhodlá.. Taky jsem si říkala, že nevím, zda bych to dala třeba u nás na maloměstě, ale možná i jo. Po této zkušenosti :)
VymazatDěkuji za přečtení a pochvalu :) moc mě to potěšilo :)
Moc krasny, mily clanecek :) Do Danske divky jsem se take pustila a s mamkou,ktera tez cetla, se chystame do kina :)
OdpovědětVymazatNemyslim si, ze je spatne nebo nejak ostudne prozit si den jen v pritomnosti sebe same. Jak jsi to popsala, uplne jsem si to predstavila a verim, ze sis to paradne uzila :) Take jsem byla v kine jednou na vlastni pest, vsichni ohrnovali nos a ja se nechtela prizpusobit, uzila jsem si to maximalne bez pripadnych pripominek ostatnich, kteri by mi ve vysledku zazitek akorat zprotivili :) A to jsem z daleko mensiho mesta nez je Praha, ale i v Hradci vidim dost casto solo divaky a vubec nemam tendenci je nejak litovat, chteji si to proste jen uzit po svem :)
Milá Terez,
Vymazatmoc děkuji za tvůj milý komentář. Ano, když už se člověk rozhoupá a jde sám, tak je to skvělé. Ale předem ty předsudky a ty otázky ostatních, když jim člověk řekne, že byl sám. Možná samotné slovíčko sám/sama vyvolává v lidech negativní emoce. Kdo ví.
Říká se, že člověk se musí naučit být sám sám se sebou, aby mohl být s ostatními. :)
OdpovědětVymazatMoc hezký článek, jako kdybych se viděla. :) Nejradši do knihkupectví/knihoven chodím sama, protože jsem schopná tam trávit spoustu času a ostatní vždy mají problém. (Co by asi tak dělali mezi knížkama, že?)
Zrovna včera jsem se vzala na snídani a hned jsem měla lepší, rozzářenější den! :)
(A Dánská dívka s filmovou obálkou je krásná! Těším se na Eddieho v téhle roli.)
Milá Dee, moc děkuji za Tvá slova :) Tak se třeba někdy potkáme v knihkupectví, jak tam brouzdáme mezi policemi :) Na film se také moc těším, bude to naprosto něco jiného dle mého :)
VymazatJé, jak já miluji, když můžu sama do knihkupectví. Vlastně tam chodím jen sama, protože jinak to ani nemá smysl :) A kino? Chodím také sama, protože děti jsou ještě malé na hlídání od babiček, takže se s mužem střídáme. Takhle jsme byli třeba zvlášť na Ztraceni v Mnichově, abychom si o tom pak mohli povídat. Nějak mi to nevadí, naopak si to začínám docela užívat. Ale je fakt, že se občas někdo podiví. Když jsem byla sama asi 14 dní před porodem na večerním filmu u nás na maloměstě, tak už těch zvědavých pohledů bylo víc :) Jinak moc pěkný článek, líbí se mi, jak píšeš a dokážeš situace vystihnout.
OdpovědětVymazatMilá Rozešívačko, jsem ráda, že v tompotulování po knihkupectví nejsem sama a je pravdou, že člověk si to zřejmě tak nejvíce vychutná. V kině sama je pro mě trochu novinka, ale není to vůbec špatné. Fakt je, že na maloměstě to zřejmě vyvolá pak různé drby :) ale co :) je pak napínavé čekat, co vlastně ty lidé na nás vymyslí :) PS: Děkuji za pochvalu, vážím si toho :)
Vymazat